Mapování virtuálního adresáře WebLogic umožňuje aplikaci obsluhovat soubory, jako jsou obrázky nebo statické soubory, které jsou umístěny mimo kořenový adresář dokumentu aplikace.
K obsluze těchto souborů můžete použít funkce pro obsluhu souborů platformy WebSphere.
Toto pravidlo zjišťuje přítomnost elementu <virtual-directory-mapping> v souboru weblogic.xml souboru. Automatická oprava vám pomůže vytvořit odpovídající prvky <fileServingAttributes> v tradičním WebSphere, popř Liberty souboru s webovou příponou.
Např. soubor weblogic.xml může obsahovat následující mapování:
Stejné informace můžete nadefinovat ve webových rozšířeních serveru WebSphere Application Server, jak je uvedeno v následujícím příkladu:
Atribut obsluhy souborů extendedDocumentRoot je řetězec oddělovaný čárkami pro více než jeden kořenový adresář, který existuje mimo webový modul aplikace.
Atribut obsluhy souborů file.serving.patterns.allow je řetězec oddělený mezerami pro více vzorků.
Mohou se vyskytnout problémy se zpracováním obsahu z aplikací se statickým obsahem ve více umístěních.
Na serveru WebLogic je každá definovaná položka virtual-directory-mapping dostupná jak z kontextového kořenového adresáře, tak z umístění adresáře.
V produktu WebSphere Application Server vlastnost file.serving.patterns.allow omezuje přístup ke statickému obsahu, který odpovídá zadaným vzorům v rámci rozšířeného kořenového adresáře dokumentu nebo kontextového kořenového adresáře.
V závislosti na tom, jak jsou soubory uspořádány, může být zapotřebí upravit hodnotu vlastnosti file.serving.patterns.allow. Příklad:
Pokud máte adresáři /common/files v images a /common/files/images v kontextovém kořenovém adresáři, přidejte do hodnoty vlastnosti file.serving.patterns.allow soubor /common/files/images.
Širší přístup k souborům lze umožnit pomocí nastavení podle následujícího příkladu, použití tohoto nastavení ale může způsobit, že bude aplikaci k dispozici více obsahu, než máte v úmyslu.
Další informace a příklady jsou uvedeny v následujících zdrojích: